Lov bolenů s Radimem Křepelkou

Rád bych článek pojal kriticky k rybě, která mě dokázala nesčíselněkrát vyprovokovat, zklamat a následně potěšit. Proč bychom také nemohli jednou za čas svést svoje„neumění“na rybu a svým způsobem si postěžovat?
Myslím samozřejmě na ryby zkušené,nádherně stavěné a trofejní. A takových je mezi boleny dost! Trvá to už od mých dětských let, co mě bolen udivuje svými neskutečnými loveckými schopnostmi. Při procházkách k vodě zní jeho razantní údery do lovených rybiček na hladině až neuvěřitelně. Mnohdy si rybář snažící se přelstít tuto lovící rybu připadá poněkud bezradný a zesměšněný. Za několik let chytání těchto predátorů se mi již podařilo vytáhnout řadu velikých kusů, bohužel ale ne a ne potkat toho trofejního. Tím myslím rybu přes 90 centimetrů, starého, statného a vychytralého „mazáka" Kde je tedy chyba? Nevím. Proto jsem se posadil k počítači a pokusil se udělat sumarizaci toho, co o bolenech vím. Snad mi to pomůže — a doufám, že i vám.

O bolenech lze obecně říct, že jejich vyhledávání v řece nebo stojaté vodě nemusí být nikterak složité. Sami se neprozřetelně prozrazují hlasitým lovením, které mnohdy připomíná téměř pád člověka do vody. Většinou se zdržují uprostřed řeky, odkud vyjíždějí do krajů za hejny malých rybek,a zde také můžeme slyšet jejich neopakovatelné „šplouchanice“. Velice akčními místy jsou partie pod jezy, kde se, hlavně v letních měsících, vyskytují nejčastěji. Mohl bych zde vyjmenovat mnoho řek a jejich úseků, kde se bolen vyskytuje, ale obsáhlo by to několik stran. Stačí se tedy soustředit na jezy těch větších a středních. Myslím, že právě zde se může úspěch dostavit. Na stojatých vodách je nalezení stanoviště bolenů poněkud složitější, ale platí podobně jako na řekách i zde, že bolen se sám prozradí, když například vletí do potěru.Oproti řekám je tu ale podstatně důležitější opatrný přístup k vodě a snaha co nejvíce se ukrýt, aby nás ryba nespatřila. Řeklbych, že boleni jsou na stojatých vodách podstatně plašší, a proto je také potřeba zvolit odlišnou strategii lovu. Určitě se vyplatí maskované oblečení, které nás aspoň trochu zakryje, a mnohdy je také na místě opatrné plížení podél břehu až k vytipovanému místu lovu. Pokud si nasadíme křiklavé žluté tričko a budeme mávat na kolegu na protějším břehu,je zdeveliká pravděpodobnost, že ryby na dlouhou dobu vyplašíme. Když se rozhodneme zabrodit, abychom se dostali dále od břehu nebo obešli pás rákosu na mělčině,je potřeba postupovat co nejobezřetněji a pomalu. Broděním snížíme výšku siluety, což je bezesporu výhoda, ale dostáváme se zase blíže k rybě,a tak musíme být ještě více opatrní.

Na některých svazových lokalitách je bolen ohromným způsobem přemnožený a tam je také jeho lov velice úspěšný. Je sice pravda, že hospodářům na dané lokalitě dělá veliké problémy, ale pro zapálené lovce bolenů je jejich přemnožení spíše výhodou. Jeden můj kolega vyprávěl, že si chtěl po několika letech dojít se svým otcem pro candáta na přehradě Lipno, a tak si,jak byli kdysi zvyklí, chtěli do čeřínku ulovit pár plotiček. Jaké však bylo jejich překvapení, když v čeřínku vytáhli asi třicet rybek na jeden zátah a mezi nimi byla jediná plotice, zatímco zbytek byli malí boleni kolem deseti centimetrů.Byl jsem nesčíselněkrát svědkem úchvatného lovení asi deseti kusů bolenů v délce kolem 70 až 80 centimetrů, kdy boleni vjížděli v hejnu do malých rybiček a v jakémsi pravidelném útvaru a řádu vydrancovali téměř celé hejno. Krajní boleni dezorientovali a omračovali ryby údery ocasem a boleni uprostřed rybky jenom sbírali. Pak se celé hejno protočilo a prostřídalo. Nádherná podívaná. Později jsem si ale uvědomil,že pokud je bolen na dané lokalitě opravdu přemnožený, může se to pro tu lokalitu stát vážnou hrozbou a problémem.

Při lovu bolena přívlačí používám několik druhů nástrah,ale především se jedná o nástrahy hladinové nebo nástrahy,které pracují těsně pod hladinou. Mezi moje nejúspěšnější wobblery patří Thrill od firmy Salmo.Tento model používám převážně při lovu z větších vzdáleností jak na řekách, tak na stojatých vodách. Jedná se o model s lopatkou postavenou kolmo k tělíčku,s jemným chodem i při rychlém tažení. Je poněkud těžší a dosáhneme jím tudíž delších hodů.V případě potřeby je možné nechat ho vyklesat a ve chvíli, kdy začneme navíjet, pracuje v té hloubce, do které jsme ho spustili. Thrill vodím tak, že mám zvednutou špičku prutu k nebi a rychle navíjím tak, aby wobbler pracoval těsně pod hladinou. V těchto momentech mám nejvíce záběrů. Další velice úspěšnou nástrahou jsou poppery a hlavně propy. Poppery vodím střídavě agresivně a střídavě pomalu. Při agresivním vedení upoutám pozornost ryby a při zpomalení většinou následuje záběr. Propy používám od firmy Rapala a vodím je dost agresivně s občasnými prodlevami. Jejich plechová vrtulka vydává sama o sobě dost dráždivý zvuk a má specifický chod.Pokud se rozhodnu lovit boleny s rotačkami, potom v každém případě mezi nejúsěšnější patří stříbrné modely firmy Mepps, a to buď typu Galia, nebo Aglia Long. Velikost přizpůsobuji velikosti lovené ryby od 0 až po 4. Rotačku vodím také těsně pod hladinou a velice se mi osvědčilo vedení úplně na hladině tak,aby rotující list rozrážel lehce hladinu a dělaly se za ním drobné vlnky. Nepodceňoval bych ani lov s gumovými nástrahami. Jak mi ukázal na řece Dyji kamarád Jožka Foltýn, například s gumovými rybkami v barvě černobílé je možné dosáhnout mnoha úspěchů, a to nejen v letních měsících.

O bolenech se vypravují historky, že je to ryba prvních výpadů a po několika sekundách boje se vzdává. Myslím, že to není úplně pravda a že musíme počítat s bojem do poslední chvíle a nesmíme podcenit jeho sílu a chytrost. Mnohdy se mi stalo, že jsem lovil boleny například na řece Ohři a po několikahodinovém marném vláčení se zničehonic ryby zvedly. To bych pak přál každému z vás prožít stejný zážitek z jejich lovu. Neuvěřitelné množství ryb, které nebylo vůbec vidět, se dalo do pohybu a reagovalo na každou nástrahu hozenou do jejich zorného úhlu. Pak je každá výše zmíněná rada úplně zbytečná, a jak se říká: „Když žerou, tak žerou.“ Naopak jindy ryba hlasitě lovila a mohl jsem se snažit sebevíc — záběr nepřicházel, ačkoli jsem nepodceňoval ani přesnost hodů, kdy okamžitě při zalovení umístíte nástrahu přesně rybě na ocas.Tato technika se mi mnohokrát vyplatila při lenošivém braní. Měl jsem odklopený naviják, připravený prut k náhozu a čekal jsem, kde bolen zaloví. V momentě, kdy zalovil, jsem pozoroval, kterým směrem ryba zalovila a kterým by mohla odplout.Ihned jsem nahodil jak jsem výše uvedl,rybě na ocasní plutev nesčíselněkrát následoval záběr.
Na závěr bych popřál všem rybářům hodně úspěchů při lovu bolena,a podkud chcete mít co největší úspěch, nepodceňujte tohoto svalnatého bojovníka.

Radim Křepelka
 

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.